Studie úprav sleduje následující hlavní cíle:
• Výrazové sjednocení prostoru náměstí jako komplexního celku při zachování prstence lip jako hlavního výrazového prvku, který současně vytváří příjemné pobytové mikroklima.
• Přehlednost a optická provázanost veřejné plochy náměstí.
• Dobrá průchodnost pro pěší ve všech směrech, bezbariérové řešení peších tras.
• Reflexe historické podoby centrální části náměstí (vytvoření elipsy).
Náměstí bude naplňovat požadavky celého spektra obyvatel. Dává možnost pro setkávání, společenskou interakci i prostor pro odpočinek a dětské hry. Funkce veřejného prostoru náměstí vychází z jeho tradičního i stávajícího využití a současných požadavků života města. Slouží jako prostranství pro občanské, kulturní a společenské aktivity, respektuje významné provozní trasy chodců i dopravy a vytváří atraktivní prostředí v samém jádru města. Náměstí plní svoji shromažďovací funkci, umožnuje pořádání výročních trhů a městských slavností, příležitostných výstav a jiných kulturních akcí. Procházející komunikace zastávají obslužnou funkci města s možností parkování.
Uspořádání náměstí podporuje středové symetrické řešení osazením zpevněných ploch ve tvaru elipsy a ponechání diagonálních pěších tahů. Severní část náměstí je více zadlážděna z důvodu max. propojení s tř. 5. května s autobusovými zastávkami a restaurací s předzahrádkou.
Travnaté plochy jsou redukovány s ohledem na stávající stromy, v opticky frekventovaných místech jsou nahrazeny trvalkovými záhony a v místě vsakování povrchové dešťové vody pak vsakovacími průlehy s odpovídající zelení. Náměstí je vyčištěno od keřového patra, které je v prostoru náměstí nežádoucí.
Zvolení centrální plochy ve tvaru elipsy reflektuje stávající prstenec z lip. Jeho zachování generuje nutnost nezpevněných ploch po obvodu centrální plochy a tvar elipsy jemnými křivkami elegantně definuje střed náměstí. Elipsa je umístěna tak, aby na její vedlejší ose bylo Sousoší sv. Anny Samotřetí. Jako přirozená a jemná protiváha je symetricky umístěna fontána- 9 trysek ústících z kamenné dlažby. Přirozeně se zde bude potkávat minulost a přítomnost. Tvar elipsy je v kontaktu s trávníkem podpořen průběžnou masivní lavicí. Ta je v nižší východní části lemována trvalkovým vsakovacím záhonem, který bude oživovat pohled od restaurace (optické odclonění zaparkovaných aut) a v západní části umožňuje oboustranné sezení směrem jak k Sousoší sv. Anny Samotřetí (lemované v tomto prostoru dlažbou prorostlou sešlapu odolnými půdopokryvnými trvalkami) tak do plochy trávníku, který bude v prostoru kolem ponechaného stromu Laburna doplněn o drobné prvky z klád a o prvky vyrobené v lišovské nábytkové škole (idea zadání závěrečné práce studentům - objekt / skulptura umožňující sezení / lezení apod.)- toto propojení by zajistilo pravidelné oživení prostoru náměstí, motivaci studentů a v neposlední řadě zajištění historické kontinuity (za první republiky působilo v Lišově přes 100 truhlářských dílen). Charakter umístěných objektů by neměl narušit vizuální působení náměstí ani by neměl konkurovat Sousoší sv. Anny Samotřetí. Objekty bude řešeny tak, aby nevyžadovaly vytvoření bezpečnostních dopadových zón, budou osazeny v trávě. Umístění bude upřesněno po jednání se školou (popř. umělci), dle očekávané velikosti děl.